Informace o cookies na této stránce
Soubory cookie používáme ke shromažďování a analýze informací pro vylepšení uživatelského zážitku a vhodného cílení reklamy. Více je zde.
OMEZIT
POVOLIT
REZERVOVAT

Blog

5. 09. 2022

Co všechno najdeme na obalech potravin?

Každý to známe, je pátek odpoledne, jdeme po práci na víkendový nákup, ti připravenější mají v kapse nachystaný seznam potravin, které ví, že se jim o víkendu budou hodit a ti méně připravení bloudí po supermarketu a očima vyhlížejí, co by asi tak mohli o víkendu vařit. Ať už patříme do první či druhé skupiny nakupujících, nezapomínejme číst etikety potravin. Možná si nyní někteří z vás pokládají otázku, proč by se vůbec měli zaobírat čtením etiket na potravinách? Informace na obale potravin nám poskytují informace o dané potravině a na základě těchto informací můžeme rozlišit kvalitnější produkt od toho méně kvalitního, dozvíme se informace o složení dané potraviny a také jak s potravinou zacházet.


 Kvalitu výrobku poznáme ze složení potraviny, pamatujme si jednoduché pravidlo - co je uvedeno na prvním místě, toho je ve výrobku nejvíce. Suroviny jsou uváděny sestupně dle množství, to co je tedy napsané na prvním místě, toho je nejvíce a to, co je na posledním místě, toho je ve výrobku nejméně, poslední místa zaujímají obvykle „éčka“. Je vhodné vzít si dva výrobky a porovnat si složení přímo v obchodě. Sami zjistíte, že i dva na první pohled podobné výrobky jsou složením zcela odlišné. Dalším jednoduchým pravidlem je zaměření se na množství jednotlivých surovin u daného výrobku, obecně platí, čím menší množství, tím kvalitnější produkt. Když se podíváme na obal například trvanlivého sladkého pečiva (např. croissantu), možná nás i přejde chuť, pokud uvidíme ve výčtu 20 složek, když moc dobře víme, že pokud si ho upeču doma, bude tam 6 základních surovin.


Pojďme si tedy shrnout, co všechno můžeme najít na obale potravin: 

1) Jako první nás asi zaujme název výrobku- informuje nás o fyzickém stavu potraviny a také o tom, pokud potravina prošla nějakou speciální úpravou (uzení, sušení, mražení), (např. Eidam polotvrdý sýr, plátky- zde vidíme, že v obalu je sýr Eidam nakrájený na plátky).


2) Dále vidíme na etiketě množství - informuje nás o čistém množství dané potraviny, pokud je potravina na počet kusů, musí být na obale uveden i počet kusů (například u buchet). Dále musí být na obalu uvedeno i to, pokud je potravina naložena v nálevu, například v tomatě nebo v oleji.


3) Dalším bodem, u kterého se zastavíme, je trvanlivost. Zde se setkáváme se 2 hlavními pojmy. „Spotřebujte do“=tento termín se používá u potravin, které rychle podléhají zkáze (vajíčka, maso, mléčné výrobky), pokud zkonzumujeme potravinu po datu „spotřebujte do“ vystavujeme se hrozbě otravě jídlem. Druhým pojmem s tímto souvisejícím je„Minimální trvanlivost“= tento termín se používá u potravin, které můžeme skladovat delší čas (těstoviny, rýže, luštěniny, kuskus), pokud zkonzumujeme potraviny po datu „minimální trvanlivost“ nehrozí nám otrava jídlem, pouze daná potravina může ztrácet některé své vlastnosti (chuť, strukturu).


4) Na obale musí být samozřejmě uveden výrobce dané potraviny, pro případnou reklamaci nebo pro zjištění více informací.


5) Co dalšího musíme najít na etiketě je tabulka s nutričním složením, kde je výrobce povinen uvádět množství energie, dále hlavní makrosložky- sacharidy (z toho cukry), tuky (z toho nasycené mastné kyseliny) a bílkoviny a dále obsah soli. Tyto jmenované složky musí být uvedeny ve 100g/100ml. Dobrovolné je uvádět množství živin v jedné porci. Pokud se výrobce rozhodne uvést toto množství v jedné porci, tato porce musí být kvantifikována a musí být zcela jasné, co je míněno danou jednou porcí.


6) Na obale potravin se můžeme dočíst informace o zdravotní prospěšnosti potraviny- tyto informace jsou nepovinné a výrobce je tedy uvádět nemusí. Tato tvrzení dělíme na dvě skupiny: výživová tvrzení a zdravotní tvrzení. Tvrzení jsou přísně legislativně regulována a zdravotní tvrzení musí být vědecky podložena. Výživová tvrzení jsou například- „s nízkým obsahem tuku“, „s vysokým obsahem vlákniny“- všechna tvrzení musí být harmonizována, protože platí v celé EU- např. „s vysokým obsahem vlákniny“=obsahuje min. 6g vlákniny ve 100g výrobku (toto platí v celé EU). Zdravotní tvrzení (tato tvrzení musí být vědecky podložena)- „prospívá vašemu srdci“, „snižuje hladinu cholesterolu“, „snižuje krevní tlak“-výrobce nemůže napsat „jen tak“ na potravinu, že „snižuje hladinu cholesterolu“. Pokud se toto či podobné tvrzení objeví na potravině, víme, že to je pravda.


7) A přichází další bod, pro mnohé tolik obávaná „éčka“. Pokud má potravina přidělené E s číslem, znamená to, že prošla testováním bezpečnosti a byla schválena pro použití v celé EU. Antioxidanty způsobují, že potravina vydrží déle, zabraňují žluknutí a také tomu, aby potravina ztrácela barvu, je to například vitamin C (kyselina askorbová) = E 300. Dále jsou to barviva- někdy se používají, aby nahradila přírodní barvu, která se vytratila např. při skladování. Je to např. karamel (E 150a), který se používá na obarvení nealkoholických nápojů či omáček. Dále jsou to emulgátory, stabilizátory, želírovací látky a také zahušťovadla-emulgátory nám pomáhají smísit složky, které by se za normálních okolností oddělovaly, v tom nám pomáhají např. lecitiny (E 322). Dále jsou to látky zvýrazňující chuť a vůni- sem patří všem známý glutamát sodný (E 621), který se přidává do instantních pokrmů- instantní polévky či omáčky. Dále jsou to konzervační přípravky=zabraňují zkažení potravin.


Existují „éčka“, která jsou přírodní a bezpečná (kyslík, chlorofyl či včelí vosk), dále jsou „éčka“, které jsou ne příliš vhodná, ale jsou tolerovatelná, mohou totiž u citlivějších jedinců vyvolat alergickou reakci nebo potíže při astmatu. Jedná se chemicky připravované látky z ropy nebo dehtu. A poslední skupinou jsou „éčka“ nevhodná a nepovolená, u kterých byl ve studiích zjištěný například karcinogenní účinek. Jak z výčtu vidíme, ne všechna „éčka“ jsou nebezpečná.


Nyní nezbývá nic jiného než se vydat do obchodu a nabyté informace z dnešního článku aplikovat prakticky při zkoumání obalů potravin.


Zdroje:


1) Bezpečnost potravin [online]. [cit. 2022-09-03]. Dostupné z: https://www.bezpecnostpotravin.cz/kategorie/oznacovani-potravin.aspx


2) Národní zdravotnický informační portál [online]. [cit. 2022-09-03]. Dostupné z: https://www.nzip.cz/clanek/6-co-nam-rika-etiketa-u-potravinarskeho-vyrobku


3) Vím, co jím [online]. [cit. 2022-09-03]. Dostupné z: https://www.vimcojim.cz/magazin/clanky/o-zdravi/Srozumitelne-obaly-a-prisne-normy__s10012x10381.html


4) FOUROVÁ, Karolína. Nejez blbě. Praha: Esence, 2020. 200 s. 978-80-242-6935-1

Další článek